Jejich postup je nedemokratický a bezohledný. V demokratických institucích platí pravidlo, že po diskuzi a svobodném vyjádření i protichůdných názorů se hlasuje. Výsledek hlasování pak má respektovat i přehlasovaná menšina. To však dnes neplatí. Tzv. rebelové, jako figurky na šachovnici v rukou velkého manipulátora, prožívají své minuty slávy. Média jim věnují zvýšenou pozornost, zajímají se o jejich návrhy a postoje. Všem je sice od počátku zřejmé, že jim nejde o žádnou úpravu navrhovaných ekonomických zákonů a jejich zájem je čistě politický. Hrají velké divadlo. Je očividné, kdo je režizérem tohoto představení. Z pozadí ho režíruje prezident, který už položil jednu vládu své strany. Bylo to uprostřed našeho předsednictví v EU, před početným mezinárodním publikem. Taková mezinárodní ostuda je přesně to, co režizér zamýšlel. Osobní sobecké ambice, pocit triumfu a vlastní důležitosti jsou přednější než naše mezinárodní reputace.
To, že hlasování o balíčku ekonomických zákonů navrhuje premiér spojit s otázkou důvěry vládě, bude pro tyto slavné „rebely“ prubířským kamenem a svědectvím, o co jim vlastně jde. Myslím si, že budou hlasovat pro, nepodřežou si přece pod sebou větev, na které sedí. Však to i sami veřejně prohlašují. Jim nejde o pád vlády, jim jde o daně?! Dobře vědí, že pokud by hlasovali proti, zcela jistě by ztratili své současné pozice a upadli v zapomnění stejně jako jejich předchůdci ve sněmovně typu bývalé poslankyně Zubovové, Javůrkové, Melčáka, Wolfa a dalších. Tzv. rebelům přece nikdy nešlo o prospěch společnosti, ale jen o jejich pozice např. ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Myslím si, že další vyjednávání s rebely v ODS postrádá smysl a je jen ztrátou času. Jde o jejich poslední velkou roli a poslední minuty slávy. Nové volby by s velkou pravděpodobností byly ve znamení vítězství levice a rebelové, i kdyby dosáhli odstranění Nečase z funkce premiéra a předsedy strany by se s velkou pravděpodobností již nestali členy nově zvoleného parlamentu. Pravděpodobně by přišli o stávající pozice a postupně upadli v zapomnění, stejně jako například jejich geniální bývalý kolega a tvůrce rovné daně pan Tlustý.
Vítězem bude muž v pozadí. Oni to budou, kterým se snad podaří ho udržet v aktivní politice. Velkého manipulátora, který sleduje své sobecké cíle a nese zodpovědnost za náš ekonomický i společenský vývoj po listopadu 1989 včetně současného neutěšeného stavu naší společnosti.