Čas pro změnu

Náš politický systém potřebuje změnu. Stávající volební zákon pro volby do poslanecké sněmovny způsobuje stále se opakující politickou nestabilitu, která je zdrojem neustálých rozporů ve sněmovně, ve vládě a přenáší se na celou společnost. Vyvolává krajní nespokojenost lidí s politikou a snižuje jejich víru ve zlepšení situace.

Posledních dvacet tři let jsme se zaměřili prioritně na řešení ekonomických záležitostí, dávali přednost otázkám neustálého hospodářského růstu a dosahování zisku. Někteří naši představitelé hlásali tezi, že trh vše vyřeší. Otázka dlouhodobé vize, vedoucí k většinou občanů akceptovanému hodnotovému systému, zaručujícímu právo a spravedlnost, důstojný život, který by vyvedl společnost ze čtyřicetiletého všeobecného rozvratu ve všech jejích sférách, se kterou by se ztotožnila většina společnosti a k jejímuž naplnění by směřovaly postupně všechny vlády, bylo a je považováno za druhořadé.

Všeobecná nálada ve společnosti je na bodu mrazu, právě díky neřešení společenských a etických problémů, občan se ve většině případů neztotožňuje se způsobem praktického vládnutí. Byli jsme přijati do vyspělého společenství evropských národů. Bohužel díky naší vrcholné reprezentaci jsme považování spíše za kverulanty a nespolehlivé partnery. Viz např. naše ohlášená neúčast na předání Nobelovy ceny za mír pro EU. To, že Evropa žije již téměř 70 let v míru, že nemáme žádného nepřítele a žijeme v bezpečí nelze přece považovat za samozřejmé.

Jsem jedním z těch, kdo si myslí, že by se měla změnit pravidla hry formou změn volebního zákona i Ústavy. Není to samoúčelné. Je třeba reagovat na zkušenosti získané v posledních dvaceti letech a zakotvit v zákonech volební systém, který odstraní neustálý boj o existenci vlády díky těsné 101 většině ve sněmovně, založené často na přeběhlících a jejich nemorálním uplácením buď vybranou variantou většinového systému, nebo úpravou stávajícího menšinového v tom smyslu, že vítěz voleb dostane určitou bonifikaci tak, aby měl ve sněmovně dostatečně silnou většinu. Dále prosadit změny v nominaci kandidátů, posílení vlivu voličů při jejich volbě apod. Snížit počet poslanců např. na 100 v poslanecké sněmovně a 40 v senátu. To vše doprovodit zrušením krajů nebo alespoň snížením jejich počtu např. na 10. Pak by každý kraj volil 10 poslanců a 4 senátory.

Navrhoval bych také prodloužit volební období na pět let, aby měl vítěz voleb více času na realizaci svého volebního programu. Poslanci by neměli mít možnost rozhodovat sami o sobě. Proto doporučuji navázat výši jejich platu na pevně stanovený násobek průměrné mzdy (např. čtyř násobek). Imunitu omezit jen na vystupování v parlamentu. V běžném životě žádná imunita. I na poslance se musí v plné šíři vztahovat zákony jako na všechny ostatní občany. Žádné další náhrady a příplatky za různé funkce. Cestovní náhrady a náklady na reprezentaci jen v prokázané výši. Proplácení nemocenských dávek, první tři dny nic, pak stanovené procento ze mzdy jako ostatní občané. (V současnosti berou poslanci plat v plné výši po celou dobu nemoci).

Je nutné zakotvit v Ústavě také odvolatelnost poslanců. Nepřipadá v úvahu, aby poslanec zůstal ve funkci i v případě pravomocného odsouzení za trestný čin. Zvážit možnost zavedení podmínky pro zastávání jakékoli vrcholové funkce řádně fungujícími rodinnými poměry. Jakým příkladem pro mladou generaci a celou společnost jsou čelní představitelé, kteří mají milenky nebo se rozvedou, rozvrátí rodinu, opustí manželku i děti (Paroubek, Topolánek). Jak mohou řídit stát, když nedokážou udržet spořádaný život ve vlastní rodině. Takoví politici by měli na své funkce rezignovat.

Vláda by měla konečně přijmout zákon o státních zaměstnancích, zakotvit v něm přísná pravidla výkonu funkce, kariérní řád apod. Objem byrokracie snížit nejméně o 20%. Zakotvit v zákoně důslednou kontrolu jejich práce se zaměřením na výrazné omezení korupčního jednání, kdy státní úředník nehájí zájmy státu, ale za úplatek nebo protislužbu koná v jeho neprospěch.

Vláda by se měla zaměřit na omezování zbytečných výdajů. Např. zrušením většiny výjimek z daňových povinností, zrušením naprosté většiny dotací s výjimkou charitativních oblastí. Nahradit tento způsob přerozdělování prostředků ve prospěch přímých příjmů obcí a měst.

Zrušit všechny státem dotované fondy, které nejsou součástí státního rozpočtu. Stanovit zákonem vyrovnaný státní rozpočet a povinnost každoročního snižování státního dluhu.

Podporovat účinně činnost Policie, Státních zastupitelství a soudů tak, aby byly závažné trestné činy poškozující společnost bezodkladně vyšetřeny a v poměrně kratší době než dnes potrestány. Proto redukovat stávající čtyřstupňový soudní systém (zrušením vrchních soudů) a zkrátit dobu potřebnou ke konečnému rozhodnutí a vynesení rozsudku.

Pak teprve budou moci občané znovu získávat důvěru v politickou reprezentaci a nabývat důvěru v politiku i politiky. Vnímat stát za správně fungující, se kterým se mohou ztotožnit.