Jáchymovské peklo 2018

Političtí vězni z Čech, Moravy i ze Slovenska, se v pátek 25. května a v sobotu 26. května 2018 sešli v Horním Slavkově a Jáchymově. Letos se tam konal již 29. ročník vzpomínkové akce, případně nazvané: Jáchymovské peklo.

To peklo zde zažili zcela bezúhonní lidé, poúnoroví političtí vězni, kteří byli pronásledováni, souzeni a nelidsky týrání jen proto, že měli odlišný názor, než tehdy hlásala zločinecká komunistická ideologie. Ta ve své nenávisti odsoudila desetitisíce nevinných lidí k otrocké práci v uranových dolech. Tito zástupci rolníků, dělníků, junáků, sokolů, orlů, studentů a inteligence zde pracovali bez jakýchkoli ochranných pomůcek vůči záření. Režim ani nepočítal s jejich návratem na svobodu. Proto se zde ujal název MUKL - Muž, určený k likvidaci…

Nádhernou podkrušnohorskou krajinu proměnil zločinný režim v peklo plné bolesti, utrpení a nespravedlnosti, zločinů proti lidskosti. To peklo zůstává ve vzpomínkách dosud žijících vězňů a jejich rodin. Kde jsou ti ďáblové, kteří to peklo zorganizovali a kteří v něm mučili nevinné oběti? Dožívají s vysokými penzemi a nepotrestáni. Stejně tak jejich pohrobci, kteří se dnes znovu derou k moci, aby mohli mluvit do toho, kam bude směřovat naše společnost. Oni přece nic zlého nespáchali. Chtějí nám znovu ukázat, co dokážou. Oddělit nás od západní civilizace a znovu zatáhnout na východ. Těžce nesou, že ztratili moc nad touto společností a snaží se alespoň brzdit skutky, které mají alespoň zčásti nahradit to, co v minulosti spáchali. Třeba návrhem zdanit finanční náhrady za jimi ukradený a zdevastovaný majetek. Jejich přičiněním jsme ztratili 40 let vývoje. Můžeme si klást otázku, kde bychom dnes společensky, ekonomicky a morálně byli, nebýt komunistického puče v roce 1948, tzv. Vítězného února. V té době byly mnohé dnes vyspělé státy daleko za námi. Dnes je situace opačná, že je budeme ještě dlouhá léta dohánět.

Této vzpomínkové akce jsem se na pozvání Konfederace politických vězňů, pobočky v Olomouci zúčastnil již podruhé. Některá místa zůstala již prázdná. Měl jsem možnost se seznámit a s úctou si vyslechnout procítěný projev nového předsedy KPV pana Leo Žídka. S velkou pozorností jsem si vyslechl také projevy představitelů místních samospráv v čele s hejtmankou Karlovarského kraje paní Mgr. Janou Vildumetzovou. Dále starostů obcí Horní Slavkov, Ostrova nad Ohří a Jáchymov. Myslím si, že ve svých projevech nejen připomněli obrovské oběti politických vězňů, ale všichni vyzývali k tomu, abychom nikdy nedopustili opakování podobných zločinů. Stejně tak oslovili přítomné ve svých projevech i plzeňský biskup Mons. Tomáš Holub a emeritní biskup Mons. František Rdkovský, zástupci senátu a poslanecké sněmovny České republiky. 

            URudé věže smrti jsem pozoroval v očích přítomných vězňů, pokoru a pokoj. Necítil jsem v rozhovorech s nimi žádnou touhu po pomstě nebo nenávisti. Mluví o probuzení naší společnosti, o lásce a morálních principech, které bychom měli v životě společnosti i osobním životě zachovávat. Záleží jim na budoucí generaci, kterou chtějí ochránit před možností nové totalitní moci.Připomínají dnešní generaci, že svoboda není dána jednou provždy. Byla pro nás vybojována za velkou cenu. Proto si jí musíme vážit a bedlivě ji střežit.Proto všichni rádi viděli mezi sebou i skupinu žáků Stupkovy ZŠ v Olomouci se svou učitelkou.